Historie

Negrelliho viadukt

Negrelliho viadukt je jedinečnou technickou a kulturní památkou spojující vltavské břehy, do roku 1910 to byl dokonce nejdelší viadukt ve střední Evropě. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších technických staveb Prahy a České republiky, postavenou v roce 1850, jako hlavní trať mezi Vídní – Prahou – Drážďany. Viadukt mezi Karlínem a Holešovicemi měří 1100 m a má 99 oblouků. Začátkem 20.století  v obloucích viaduktu sídlilo několik menších dílen, jednou z nich byla pražská firma Velox, která zde provozovala „Grand Garage” pro 50 automobilů a 100 motocyklů“, ve své době exkluzivní a největší garáže Rakousko-Uherska. Sestrojilo se zde dokonce i jedno z prvních letadel. V trojúhelníkové části železničních tratí mezi oblouky Negrelliho viaduktu vzniklo po II. světové válce autobusového nádraží Praha Florenc. Od padesátých let byly prostory pod oblouky Negrelliho viaduktu vnímány jako zbytkové a využívány hlavně jako sklady či odstavné parkoviště.

Teprve po sto letech od uvedení do provozu se ukázala perfektní práce Negrelliho inženýrů, po viaduktu projíždějí vlaky mnohonásobně těžší, než s jakými mohl Negrelli ve své době počítat. Negrelliho viadukt, stejně jako Karlův most, přežil za plného provozu pražskou povodeň v létě 2002. Byl naplánován s takovou rezervou, kterou ani dosud zřejmě největší povodeň nepřekročila. Rekonstrukce Negrelliho viaduktu se má zahájit v roce 2017. Cílem aktivit CCEA je upozornit na exluzivní stavbu a po rekonstrukci využít prostory pod viaduktem pro kreativní účely, malá studia, bistra, obchůdky, hudební zkušebny, galerie, ateliéry a dílny.